TANK T-72M4 CZ

73. tankový prapor Přáslavice cvičil nováčky

Závěrečný kurz střelců tanků prověřil schopnosti a dovednosti vojáků. O tom, že být tankistou neznamená jen umět střílet, se přesvědčilo několik desítek příslušníků 73. tankového praporu na Libavé.

Tři dráhy, tedy tři palebná postavení, jsou pro nováčky vítanou vzpruhou po náročném výcviku. Před tím, než můžou usednout do tanku, musí zvládat řadu dovedností. Ovládání tanku není jen o soustavě pák, ale především o disciplíně, drilu a hlubokých znalostech, včetně matematiky a fyziky. Přáslavičtí se stejně jako ostatní zprvu učí na simulátoru ve Vyškově a poté je čeká praktická ukázka a výuka v terénu na tanku T-72M4CZ. Jde o modernizovaný tank, který snese srovnání s řadou zahraničních, o čemž svědčí fakt, že při dřívějších cvičeních porazil tanky Leopard 2 A4-A5.

Střelba na odkrytý cíl

Nováčci si rozdělili role. Část šla pozorovat dalekohledem zásahy, hlásit je a zapisovat, a část měla pro ně příjemnější roli v podobě obsluhy tanku a střeleb. Před tím vším bylo ovšem potřeba dovézt munici. Jednalo se o cvičnou munici 125 ECvSv. Ta má podstatně větší rozptyl než munice ostrá. To bylo patrné na prvních střelbách, kdy po povelu ze stanoviště a vyvěšení červené vlajky postupně obsluha tanků vyjela na dráhu. Terč je v tomto případě hydraulické zařízení, které se vyklopí a střelec může zaměřit a pálit. Rozptyl byl v normě, byl sice větší, ale prakticky většina střel šla do terče, který měl rozměr přibližně 3,5 metru na šířku a 2,3 metru na výšku. Střelba probíhala ze vzdálenosti 1800 až 2000 metrů, podle toho, jak byla posádka schopná rychle zareagovat, terč zaměřit a vystřelit.

Vyhodnocení zásahu

Společně s majorem Jánem Kerdíkem, zástupcem velitele 73. tankového praporu, nasedáme do uazu a jedeme k terčům. Potvrdilo se to, co hlásila obsluha u dalekohledů. Většina střel terč zasáhla. Každý zásah je zakroužkován, zapsán a s poznatky jsou následně konfrontováni jak střelci, tak pozorovatelé. Zaujalo nás, že terč je vlastně jen černě natřená pytlovina natažená na rám. Nicméně to bohatě stačí a svůj účel to splní. Prostor na Libavé je skvěle uzpůsoben pro nácvik střelby z tanku, ale i z kulometů na tancích. Obsluha musí umět ovládat obojí, pro chyby zde není prostor. Kromě kulometů a střel z tanků si ale nováčci osvojují i střelbu z útočné pušky CZ 805 Bren a pistole CZ 75 Shadow. Bren hodnotí velmi pozitivně, pro přesnost a zároveň i univerzální použití a možnost navěšení všemožného příslušenství.

Jen o střelbách to není

Každé cvičení vyžaduje bezchybnou koordinaci. Je třeba zajistit zásobování, stravu, přísun munice, v tomto případě i pyrotechniky dohlížející na správnou manipulaci a otevření beden s municí a schopné velení. Pokud by jediný článek selhal, řetěz se roztrhne. Tanky jsou po jízdách v terénu značně špinavé a to samozřejmě nelze nechat jen tak. Podle majora Kerdíka trvá umytí tanku přes hodinu, vysokotlakou hadicí je třeba odstranit nános písku, prachu, bláta a kamenů. Na těchto střelbách bylo celkem sedm tanků, z toho jeden sloužil opodál k výcviku a zkouškám z teorie. Zájem o profesi tankisty je značný, podobné střelby se opakují minimálně každé dva měsíce.

Text: Michal Voska